BLOK 3: NOVÁ ENERGETIKA V ČR

BLOK 3: NOVÁ ENERGETIKA V ČR

Moderuje Pavel Šolc, ČEPS

Aktuálně v roce 2020 bude probíhá transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. 6. 2019, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. V centru pozornosti směrnice je postavení konečných zákazníků s cílem umožnit jejich aktivní participaci na trzích s elektřinou či flexibilitou pro naplnění cíle dalšího zvýšení efektivity trhů. Do popředí vystupuje vize „nové energetiky“, kde mají významnější roli hrát např. koneční zákazníci s instalacemi
střešních fotovoltaických panelů nejlépe doplněných baterií, ale i technologie mikrokogenerace či jen samostatné bateriové systémy různých velikostí. Směrnice
tak nově definuje tzv. „aktivní zákazníky“, kterým dává explicitní právo účasti na trhu s elektřinou a dále pro ně stanovuje specifické podmínky. V této souvislosti
také směrnice nově zavádí např. funkci „agregace“, roli „nezávislého agregátora“ nebo „zařízení pro skladování energie“ a definice „ukládání energie“ či „inteligentních měřicích systémů“. Národní klimatický plán ČR schválený vládou počítá s navýšením výkonu v obnovitelných zdrojích do roku 2030 o zhruba
2 700 MW výkonu vyvedených do napěťových hladin VN a NN. Z toho do sítí NN bude podle projekcí připojena zhruba polovina, a to zejména fotovoltaické
elektrárny, což představuje okolo 400 tis. nových malých zdrojů. Tedy přibližně sedmnáctinásobek současného stavu. Současně evropská legislativa týkající
se emisí z osobních automobilů razantně stimuluje přechod na čistou mobilitu představovanou v následující dekádě zejména elektromobilitou. To si vyžádá
podle střízlivých odhadů připojení až 15 tis. veřejných dobíjecích stojanů a až 80 tis. domácích dobíječek do roku 2030. To vše klade enormní nároky na distribuční sítě, které ponesou hlavní tíhu transformace. Novinkou ve směrnici je také zavedení tzv. „energetických komunit“, které budou určitě soupeřit s klasickým obchodním modelem dodávky.

Jaké jsou vize uvádění této nové energetiky do praxe? Aktuálně je konečný zákazník spíše pasivní a jeho aktivita je omezena na občasnou změnu dodavatele
stimulovanou dravými obchodními aktivitami nových dodavatelů. Jak ze současného zákazníka udělat „aktivního zákazníka“ a vyhnout se další vlně „energetických šmejdů“? Velkou roli v osvětě a komunikaci zde musí sehrát stát, jinak budou opakovány chyby z minulosti. A jsou distribuční sítě připraveny absorbovat před rokem 2030 tisíce MW mikrovýroby bez omezení připojování a zhoršení kvality? Jak budou dodatečné náklady na rozvoj a přizpůsobení sítí alokovány na spotřebitele: rovnoměrně a plošně, nebo adresně? S ohledem na útlum klasických zdrojů a nárůst podílu intermitentních zdrojů je klíčovou otázkou zajištění stability a výkonové rovnováhy v soustavě. Kromě akcentu na rozvoj akumulace různého typu přináší nová legislativa i tlak na spolupráci síťových operátorů a přeshraniční trh s regulační energií a podpůrnými službami. Může tato spolupráce v některých případech zhoršit spolehlivost dodávky naší soustavě?

Témata a otázky do panelové diskuse:
» Jak podstatné lze očekávat dopady zavedení agregátora
a nezávislého agregátora na retailový trh s elektřinou
a rozsah změn dodavatele?

» Co lze očekávat od nově zavedeného institutu „lokálních
energetických komunit“? Dojde k ohrožení tradičního
„byznysu“ distributorů?

» Jaké bude mít moderní energetika praktické výhody
pro zákazníka? Jak zákazníka aktivizovat a jaké výhody
mu fakticky jeho aktivní přístup přinese? Bude mít
s přístupem na trh nějaké dodatečné náklady?

» Jaké budou dopady na řízení soustavy a udržování
výkonové rovnováhy v důsledku odstavení uhelných
zdrojů a navýšení výkonu intermitentních zdrojů?
Bude provozovatel přenosové soustavy potřebovat
i agregovaný výkon z hladiny NN, nebo lze říct, že
tento segment do oblasti podpůrných služeb nezasáhne?

» Zajištění poptávky při nadpolovičním objemu výroby
z intermitentních zdrojů vyžaduje velké skladovací
kapacity, a to v denním, týdenním i ročním cyklu. Stačí
na to elektroakumulace, nebo bude třeba i jiných
technologií? Má být akumulace systémovou službou
a případně v jakém rozsahu?

» Národní akční plán pro chytré sítě slaví již více než 5
let existence. Co se za tu dobu fakticky změnilo z pohledu
zákazníka? Co kromě řady studií bylo dokončeno
a projevuje se na trhu s elektřinou a na skutečných
službách pro zákazníky?