2021 BLOK 3: MODERNÍ ENERGETIKA
Třetí blok byl věnován stěžejnímu tématu probíhající transformace celého elektroenergetického sektoru směrem k tzv. nové energetice, která je specifikována trendy tří „D“: 1. dekarbonizace, 2. decentralizace a 3. digitalizace. Hlavním motivem transformace je snaha o omezení klimatických změn, kdy dochází k postupné přeměně společnosti na environmentálně zodpovědnou a digitální společnost, což se pak promítá do strategických a politických rozhodnutí na úrovni EU i národních států. Podstatným hybatelem změn je také technologický rozvoj. Pavel Šolc ve své úvodní prezentaci definoval novou energetiku jako komplexní změnu prostředí energetiky týkající se výrobní základny, síťové infrastruktury, způsobů rozvoje, plánování a řízení elektrizační soustavy, ale i nadstavby v podobě institucionálního rámce, legislativy a chování subjektů v energetickém řetězci.
V praktické rovině bude tato změna znamenat prudký rozvoj OZE (v ES ČR 10 až 12 GW do roku 2030), útlum uhelných zdrojů, či přechod tepláren na zemní plyn. Model trhu projde významnou změnou zejména z důvodu naplnění požadavků vyplývajících z evropské legislativy (zejména Směrnice EU 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou): 1. agregace flexibility a umožnění role nezávislého agregátora; 2. akumulace a 3. sdílení elektřiny role aktivního zákazníka a energetických společenství.
Provozovatelé sítí (přenosové a distribučních soustav) se musí připravit na postupný úbytek velkých (centrálních) regulovatelných zdrojů. Decentralizace bude znamenat přesun podstatného množství flexibility (potenciálně regulačních výkonů) na nižší napěťové úrovně včetně nn, kdy větší část zdrojů (případně flexibilní spotřeby a akumulace) nebude zapojena do přenosové soustavy, ale do distribučních soustav (včetně lokálních). Agregace flexibility bude zásadním nástrojem pro řízení výkonové rovnováhy i propustnosti sítě v nové, převážně decentralizované energetice. Bude nezbytná mnohem užší spolupráce mezi provozovateli sítí, jak v oblasti přípravy provozu, tak v oblasti řízení sítí (včetně U/Q), která bude vyžadovat vysokou míru digitalizace, datové výměny a sdílení informací a automatizace (např. dálkové ovládání prvků v síti).
Libor Kolář ve svém příspěvku informoval o výrazném nárůstu instalací decentralizovaných obnovitelných zdrojů připojených do distribučních soustav. Instalovaný výkon větrných a fotovoltaických elektráren (připojená zařízení nebo uzavřená smlouva) v období od začátku roku 2021 (do srpna) vzrostl v ČR cca o 2 500 MW, z toho v EG.D cca o 350 MW. Tento zvyšující se objem decentralizované výroby vyžaduje vyšší stupeň automatizace a monitoringu distribučních sítí a také postupné zavádění smartmeteringu, které jsou základními předpoklady pro aktivní řízení distribuční sítě včetně aktivního řízení flexibility. Mezi novými činnostmi provozovatelů distribučních soustav tak nutně musí být aktivní řízení soustav, indikace bezpečných mezí pro vyvedení flexibility, nastavení dynamických tarifů, zlepšování efektivity provozu a rozvoje a reflektování potřeb aktivních zákazníků.